Slovinsko křížem krážem


Počátkem léta jsme se vypravili autem na Slovinsko. Slovinskem jsme doposud jen projížděli a tak jsme byli nadšeni, že jej zažijeme na vlastní kůži. Mezi prvotní plány jsme zařadili turistiku po Triglavském národním parku a Julských Alpách a následně cestu k mořskému pobřeží. Ovšem plány a cíle, stanovené v itineráři, jsme byli nuceni upravovat dle aktuálního počasí a podmínek.

Obec Mojstrana

Naše cesta započala ve městě Ústí nad Labem. Vyrazili jsme v odpoledních hodinách, a do cílového místa jsme se dopravili okolo půlnoci. První dvě noci jsme strávili v kempu Kamne, ležící ve vesnici Dovje, v blízkosti obce Mojstrana. Kemp na nás působil příjemným dojmem. Mimo hlavní sezónu jsme byli jedněmi z mála ubytovaných. Za osobu jsme platili 8 euro. Ovšem za sprchu se muselo platit, takže jsme se nesprchovali.

Po první vydatné snídani, jsme se vydali z Dovje do obce Mojstrana. Hezká, udržovaná obec, s horolezeckým muzeem – Slovenian Alpine Museum, který spravuje i místní Via Ferratu.

Via Ferrata v Mojstraně

Nad obcí se tyčí mohutná skála, vysoká 180 m, na které jsou vybudované dvě ferratové cesty. Modrá trasa, o obtížnosti B a červeně značená trasa o obtížnosti C/D, doplněna o provazový žebřík. Cesty jsou dlouhé přibližně 250 m. Sestupová cesta vede lesem zpět do obce Mojstrana. Cesty i se sestupem se dají v klidném tempu zvládnout do 60 minut. Pokud nechcete riskovat úmorné vedro na slunečné stěně, je lepší si ráno přivstat nebo se vydat na ferratu až okolo osmé hodiny večerní.

Aljažev Dom

Z Mojstrany jsme pokračovali směrem na Aljažev Dom, nacházející se na konci obce Vrata. Cesta, dlouhá přibližně 13 km, vedla přírodou Triglavského národního parku, podél blankytně modré řeky Savy. Cestou se nám naskýtali krásné pohledy na hory Julských Alp. Chata Aljažev Dom, ležící v nadmořské výšce 1015 m, je jedním z výchozích míst pro výpravu na Triglav (2865 m n. m.), nejvyšší horu Slovinska.

Kdo si sem vynese lezecké vybavení, může si zde vyzkoušet první slovinský vápenec na malé věžičce, na kterou vede i krátká ferrata.

Bled a cesta k moři přes Lublaň

Další den jsme okusili zmíněné Via Ferraty, a jelikož nám počasí moc nepřálo a po poledni se dostavil déšť, rozhodli jsme se kousek popojet a navštívit turisticky atraktivní město Bled. V jádru města se nachází rozsáhlé stejnojmenné jezero ledovcového původu, s ostrovem – Blejski Otok, na němž byl vystavěn kostel panny Marie. Impozantnost jezera ještě více podněcuje hrad – Blejski grad, který ční na skále nad jezerem.

Koupání v jezeře jsme si nemohli nechat ujít, pak teprve jsme si všimli zastaralé cedulky zakazující koupání podél promenády. A k večeru jsme se ubytovali v kempu Bled. Noc v kempu vyšla na jednoho 11 euro, ale aspoň sprchy byly gratis.

Cesta k moři

Celou noc v Bledu vydatně pršelo, a déšť neustával ani následující den, a tak jsme se zabalili a vydali k moři. Jak jsme se vzdalovali od Bledu, počasí se vyjasňovalo. Nakonec jsme se vzdálili 250 m od slovinských hranic a podívali se na noc do Itálie. Moře trochu špinavé, leč osvěžující. A spousta komárů. Ale pizza a večerní piknik u moře zažehnal i vztek na otravně bzučící komáry.

Další ráno jsme se zastavili na koupání u moře slovinského, v přímořském městečku Portorož. Počasí nám přálo a tak jsme si plavání v moři užívali. A když už jsme byli tak blízko Chorvatska, zajeli jsme se podívat i na chorvatskou pláž.

Ljubljana

Cestou z Chorvatska jsme se zastavili ještě na prohlídku hlavního města Slovinska. Prošli jsme se promenádou, plnou kavárniček, umění a zajímavých starých domů. Centrum, jímž protéká řeka Lublanice, a nad kterým dominuje hrad – Ljubljansky grad, se nám líbilo.

Bohinjske jezero

A protože moře už jsme se nabažili do sytosti, nezbývalo, než se vrátit zpátky do hor a obdivovat znovu krásy Triglavského národního parku. Ubytovali jsme se v kempu Zlatorog Bohinj u Bohinjskeho jezera a strávili zde poslední noci.

Před hlavní letní sezónou to není na žádné velké plavecké výkony. Jezero je ledovcového původu a horské bystřice, po kterých roztávají ledovce z hor, mají teplotu příjemnou leda na krátké osvěžení v ledové vodě. Průzračně modrá barva a množství ryb v řece vám stejně nedá a do ledové vody vlezete.

Lezení v oblasti Bohinj

Z kempu jsme podnikli výlet k mohutnému vodopádu Savica, vysokému 78 m, se smaragdově zelenou vodou. Koupali se ve studeném Bohinjském průzračně čistém jezeře a slunečné dny jsme trávili lezením na vápencových skalách.

Lezecká lokalita Bohinj se nachází přibližně 600 m od břehu Bohinjskeho jezera, směrem k hotelu Belveue, podél říčky Suha. Nachází se tu celkem 30 cest, velmi dobře a sportovně odjištěných , o obtížnosti 3 – 7b+. Nejvyšší cesty mají 25 m. A ač jsme lezli za velmi úmorného počasí, výhledy do okolí stály za to. Lezení v letních měsících je vhodnější buďto v brzkých ranních hodinách nebo v odpoledních hodinách, kdy na skály nesvítí slunce. Autem se dá zajet až ke skalám, pokud by někdo nechtěl riskovat nebo by bylo kolem skal plno, může nechat auto na spodním placeném parkovišti, které stojí € 1,50 na hodinu.

Poslední večer v kempu, na molu s výhledy na jezero obklopené horami a s nebem posetými hvězdami. Tak jsme se rozloučili se Slovinskem.


Doporučené příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.