Skalní lezení

Skalní lezení je typ lezení, které je provozováno ve skalním terénu. Ať už se jedná o malé skalky a balvany pro bouldering, či skály vysoké několik desítek metrů. Skalní lezení se zpravidla v Čechách rozděluje na pískovcové a nepískovcové. Mezi známé pískovcové oblasti v Čechách patří Labské pískovce (Českosaské Švýcarsko, Tisá, Labské údolí, Ostrov, Bělá, Děčínský Sněžník, Rájec), Český Ráj (Prachovské skály, Hruboskalsko) či Adršpašské skály, Broumovské stěny v oblasti východních Čech. Mezi nepískovcové skály patří například žula, vápenec či čedič. Mezi pískovcovým a nepískovcovým terénem existují z hlediska lezení, jištění a pravidel specifické odlišnosti.

Pískovcové lezení

Pískovec je poměrně měkkým typem horniny, proto je nutné dbát na dodržování pravidel určených pro lezení v pískovcových oblastech, aby nedocházelo k přetváření a obrušování horniny.

K dojišťování není povoleno využívat kovové jistící prostředky (vklíněnce, skoby apod.) Ovšem pískovcové skály bývají velmi skromně osazeny jistícími body a první kruh bývá poměrně vysoko, a tak lze provádět pomocná jištění zakládáním vlastních textilních smyček, plochých či kulatých o různé délce a šířce s využitím různého uzlování.

Podrobnější výpis pravidel naleznete v pravidlech pískovcového lezení.

Nepískovcové lezení

Mezi nepískovcové oblasti patří všechny oblasti v republice, s výjimkou Labských pískovců, Dubských skal, Českého Ráje, Moravských pískovců a skal v oblasti východních Čech.

Vzhledem k tomu, že nepískovcové horniny, např. čedič, žula, rula, jsou pevným a tvrdým typem horniny, výčet pravidel není tak rozsáhlý jako u pískovcového lezení. Není zde zakázáno využívat kovové jistící předměty, či lézt na vlhké skále. Více informací najdete ve výčtu pravidel v nepískovcových oblastech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.