Zima – chladné a mokré období, pro většinu z nás to znamená konec lezení venku. Naštěstí tu máme lezecké stěny, které dnes najdete téměř v každém městě. Mnozí lezeckými stěnami opovrhují, já na ně nedám dopustit a to z několika důvodů:
- Lezecký pohyb si díky nim můžete užít nezávisle na počasí.
- Skvěle potrénujete techniku i sílu v bezpečném prostředí.
- Jsou super pro začátečníky, většinou jsou velmi dobře odjištěné a tak začínající lezec nemusí mít strach z lezení na prvním konci lana.
- Umožní přístup k lezení širokému okruhu lidí.
- Nemusíte čekat na volný víkend (pokud nebydlíte kousek od skal) a lézt můžete klidně každý den.
- Asi jediná možnost, jak pokračovat v lezení i v zimním období.
- Většinou si na stěně můžete horolezecké vybavení půjčit a počkat s pořízením vlastního až budete vědět, že vás to chytlo a u lezení zůstanete (rozhodně se ale nepůjčuje na všech stěnách, vždy si to dopředu zjistěte).
- Často si můžete zaplatit i instruktora, který vám všechno vysvětlí a odjistí vás.
- Většinou na stěnách najdete cesty všech možných obtížností od těch úplně nejlehčích po obtížné.
- Zatímco na skalách jsou cesty pořád stejné, na stěnách se pravidelně obměňují.
- Nepotřebujete tolik horolezeckého vybavení jako do skal. Většinou si vystačíte s lezečkami, 30 m dlouhým lanem, sedákem, karabinou a jistítkem.
- Díky boulderovkám si můžete zalézt i na služebních cestách, kde nemáte spolulezce.
- Jedním z marketingových tahů je nadhodnotit obtížnosti – a vy si můžete užít ten pocit lézt sedmy s prstem v nose.
Samozřejmě se najdou i nevýhody:
- Přírodu překližka nikdy nenahradí.
- Nezalezete si vícedélky.
- Nerozděláte si tam oheň a nepřespíte s kamarády pod skálou.
- Nezažijete tolik adrenalinu. Ale o tom v okamžiku, kdy stejně do skal z jakéhokoli důvodu nemůžete, vůbec nepřemýšlejte.
A jaké jsou typy stěn?
V každém větším městě najdete lezecké centrum buď samostatně nebo v rámci sportovní haly. V těchto centrech většinou naleznete veškeré zázemí – šatny, sprchy, restaurace nebo kiosek, obchod, půjčovnu. Lezecká plocha bývá obrovská s velkým množstvím cest v široké škále obtížností. Součástí jsou často i místnosti s boulderingovou stěnou, tedy nízkou stěnou, kde lezete bez jištění a padáte do matrací. Často bývají otevřené po celý týden od rána do večera.
V malých městech bývají stěny umístěny hlavně ve školách nebo jiných státních organizacích. Zde většinou nefunguje půjčovna, šatny ani sprchy a plocha je menší a cest není mnoho. Má to zase takovou domácí atmosféru a velmi lehce se seznámíte s ostatními lezci. Otevíračka je totiž většinou omezená na pár hodin týdně a tak se tam budete potkávat stále se stejnými lidmi. Pokud jsou takové stěny provozovány výkonnostně založeným klubem, často se na nich setkáte pouze s obtížnými cestami. Jak je to konkrétně u vás ve městě, to si ale musíte vyzkoušet sami.
Za svůj život jsem navštívila spoustu vnitřních stěn. Pravidelně jezdím na stěnu do Svitav a na boulder do Lanškrouna, ráda ale na svých služebních nebo i soukromých cestách zkouším stěny i jinde. Moc se mi líbí v Praze na Smíchově a Holešovicích, V Brně Na klajdě, v lezeckém centru v Hradci Králové nebo v H-centru v Pardubicích. Pokud by vás zajímalo, jak to vypadá na stěnách, kde jsem přes zimu jak doma, čtěte dále.
Svitavská stěna
Stěna ve Svitavách je součástí velké sportovní haly Na Střelnici. Lezecká plocha ve tvaru U se skládá z jedné hlavní, 14 m dlouhé stěny a dvou bočních, 11 m dlouhých stěn. Celková lezecká plocha je cca 280 m2 a najdete tam asi 20 – 25 cest převážně vyšších obtížností. Úplní začátečníci se pravděpodobně budou trápit i na té nejlehčí cestě. Cesty nejsou hodnoceny, ale odhadem začínají na obtížnosti V. Nejtěžší cesty neohodnotím, protože do nich ani nenastoupím. Hlavní plocha je výrazně převislá, boční plochy jsou kolmice nebo mírně převislé s velmi zajímavými cestami na krajích, kde vedou šikmo, z balkonu do prostoru nad hřištěm. Nepotřebujete sebou žádné expresky, ty jsou dané napevno.
V hale nefunguje půjčovna, takže sedáky, tekuté máglo (sypané je zakázané), lano (stačí 30 – ale na hlavní ploše neplýtvejte při navazování koncem lana, vychází to dost přesně), jistítko, odsedku a lezečky sebou. Stěna je odjištěna hezky, expresky najdete max dva metry od sebe.
Hlavní plocha je přístupná pouze v pondělí od 17 do 18.30, v úterý od 15.30 do 17 a ve čtvrtek od 17 do 18. Boční stěny jsou přístupné každý den od 8 do 21 hod. každý den.
Cena je 75,- Kč za vstup nebo 1 000,- Kč na 20 vstupů.
Boulderovka v Lanškrouně
Boulderingovou stěnu v Lanškrouně najdete ve sportovním centru v Forea. Pokud tam zajdete dopoledne, máte téměř jistotu, že si tam zalezete sami. Otevřeno je každý den od 8 do 22 hod., pro lezení do 14 hod. a o víkendu se musíte předem telefonicky nahlásit.
K dispozici máte spoustu cest všech možných obtížností, od nejlehčích, které zvládne bez problému úplný začátečník až po ty nejtěžší. Jedinou nevýhodou je, že zde nenaleznete lezecké stropy, profil stěny je kolmý nebo převislý. Kromě samotného lezení tu ale můžete kvalitně potrénovat na kampusu a tréninkové desce. K dispozici máte šatnu, WC a sprchu.
Cena je 75,- Kč za vstup.
Pokud se rozhodnete Svitavy nebo Lanškroun vyzkoušet, tak doufám, že se tam někdy potkáme J
O autorce
Katka Balcarová, ráda leze, chodí na treky do hor. A ve volných chvílích o tom píše, třeba pro Affekt.