Suché skály, neboli také „Sušky“, jak bývá známo, jsou Národní přírodní památkou Českého Ráje. Tento pískovcový skvost je dominantou oblasti Maloskalska.
A proč byly skály pojmenovány jako Suché? To je jednoduché, skály jsou z tvrdého pískovce, který do sebe nenasáká vodu, a tak skály po dešti opět rychle oschnou. Tento typ pískovce je nejtvrdším v celé oblasti Českého Ráje. I to je jeden z důvodů, proč jsou Sušky mezi horolezci tak oblíbeným místem.
Historie
Asi před sto miliony lety, byla česká pánev zaplavena mořem. Během času se zde ukládaly mohutné vrstvy pískovce. A díky vrásnění došlo k pohybům vrstev, které byly v oblasti Maloskalska vyzdviženy, následně rozlámány a vztyčeny do polohy hřebenové skalní zdi. Tento skalní věžovitý hřeben je dlouhý přibližně 1 000 m.
První zmínky o horolezectví a prvním zdolávání vrcholů Suchých skal, pochází z období konce 19. století. Během řady let tu na skalních věžích lezci vytvořili řadu lezeckých cest.
Přístup ke skalám
Přímo se skalám nevedou značené turistické cesty, nýbrž neznačené stezky. Ale do oblasti skal se můžete vydat po modré turistické značce, která vede podél hřebenu skal a z modré trasy následně odbočit po některé z průchozích stezek ke skalám. A to buď z Malé Skály, kam můžete dojet vlakem, autobusem či autem. A nebo z blízké obce Prosíčka, kde staví autobusová linka, a je zde k dispozici automobilové parkoviště. Z této obce se na modrou napojíte na rozcestí Prosíčka, kam dojdete po zelené.
Z Malé Skály vede také cyklotrasa 4099, která se zpočátku drží modré turistické značky, po té se odpojuje do kopcovitých serpentýn, odkud lze odbočit po stezce směrem k úpatí skal.
Horolezectví na Suškách
Hřeben Suchých skal je tvořen řadou 24 věží, které dosahují výšky 10 – 40 metrů. Jedná se o oblast tradičního pískovcového lezení. Skály jsou osázeny kruhy a nýty, mezi nimiž jsou ale relativně velké rozestupy, proto se k dojišťování využívají smyčky. Každý horolezec si tu přijde na své, neboť klasifikace cest nabízí široké rozpětí od II do X. Cesty jsou položené, i kolmé, pro zdatnější lezce pak přijdou vhod i stěny převislé a střechy. Lezení je zde povolené po celý rok.
| Lokalita | Počet skal | I – V | VI | VII | VIII | IX | X | bez klasifikace | Počet cest celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Suché skály | 24 | 82 | 38 | 134 | 59 | 14 | 2 | 20 | 349 |
Podmínky horolezectví na Suškách
- nečistit skály od rostlin a porostů
- neměnit povrch skal, nedřít skálu lanem
- cesty lézt zdola, nelézt Top Rope
- zákaz používání magnézia
- slaňovat jen přes trvalé slaňáky
- nelézt na mokré skále
- používat lezečky, či lézt naboso
- k přístupu do skal využívat jen značené cesty
- hlásit hnízdění ptáků a nerušit je
- a také všechna další pravidla pískovcového lezení
Suché skály jsou atraktivním místem nejen pro horolezce, nýbrž i pro turisty či cykloturisty. Vyhledávaným místem pro zachycení pohledu na tento přírodní skvost, je vyhlídka Sokol (562 m n. m.)